Věda, že Laďa je nekuřák, a jde mu jen o princip, karma jasná

Podle vaší logiky si může každý opravdu svobodný podnikatel otevřít hašišové doupě a pokud si dokáže na základní škole vychovat početnou skupinu konzumentů, má vyhráno a nikdo mu nemůže diktovat, jakou službu pro zákazníky zajišťuje s odborným dohledem komory hašišáků.

Proto navrhuji jako dovršení našeho svobodného směřování přijmout zákon svobodně beztrestně kopnout každého, kdo mi na ulici zasmradí 1 dm3 čistého vzduchu cigaretou.

milý pane, jsem nekuřák, ale opět myslím, že přeháníte. S tím trestáním nepříjemných lidí, kteří se vyskytnou ve vaší blízkosti, to není tak snadné.

Já například nesnáším zahrádkáře a nečiním si nároky je beztrestně fyzicky napadat. Napadám je pouze slovně.

Není pravda, jak tvrdí bloger Jakl, že soukromý podnik, restaurace umožňuje nikoho do ní nevpustit a neumožnit kontrolu státních orgánů ani že legislativa nemůže upravovat, jak bude tento podnik uspořádán po stránce ochrany zdraví ostatních občanů. Pokud je tam jen jeden zaměstnanec, tak tam má právo kdykoli v pracovní době vstoupit bez ohlášení Inspektorát práce, dále, do jakékoli nahlášené životnosti mají ze zákona právo vstoupit inspektoři Hasičského záchranného sboru, dále Krajské hygienické stanice a Životního prostředí a další inspekční orgány a za nedodržení zákona vyžadovat buď nápravu anebo sankci. Jedná se totiž o podnikatelskou aktivitu za účelem zisku a dále se zde shromažďují lidé, kteří mohou být ohroženi. V jakémkoli podniku platí, že kdekoli pracuje jeden nekuřák, je právo zde vyhlásit zákaz kouření. Takže z praxe to znamená, když jedna recepční nekouří, už zde musí být vyhlášen zákaz kouření. Státní úředníci za účelem kontroly nemají právo vstupovat do činnosti, kde by se pilo a jedlo zadarmo a nic se za to neúčtovalo, tedy na soukromé pikniky. Jakmile je to činnost volná anebo vázaná, za poplatek, má stát právo se k ní vyjadřovat a upravovat v ní vyhláškami, zákony a nařízeními, pokud jsou legislativně schválená, naprosto vše, co je zákony stanoveno, pokud to projde poslaneckými sněmovnami. To je například výška schodu, požární odolnost stavby, požárně technická zařízení atp. Nechápu, jak tento výrok může pronést poradce bývalého prezidenta s jeho znalostí zákonů.

... a proto si krávy budou vařit samy. Má úcta, madam...

S článkami p. Jakla väčšinou súhlasím. Ale s týmto nemôžem. Kuřákov nepovažujem totiž za celkom svojprávnych v zmysle úplne nezávislých. Pretože sú závislí na cigaretách. A každá závislosť ovplyvňuje logické myslenie a konanie.

Keby to bolo tak ako píše pán Jakl, tak by sa doteraz fajčilo vo vlakoch, na poradách, v kinách, divadlách atď...

Pán Jakl zabúda na základnú zásadu demokracie: sloboda jedných končí tam, kde začína sloboda iných. Jjeden kuřák je schopný narušiť slobodu desiatok iných ľudí - na ulici, v reštaurácii, ale aj vo vlastnom byte.

A kecy o tom, že každý si môže vybrať reštauráciu, kde sa nekouří, sú naozaj len kecy. Keby to bolo ponechané na voľnosti reštaurácií, tak by sa fajčilo úplne všade.

Ja mám jednoduchú definíciu kuřáka: arogantný a egoistický hlupák. V určitom zmysle mi to zase potvrdil aj tento článok... Bohužiaľ. A to si pána Jakla inak vážim.

1) Nejde o spor kuřák vs. nekuřák. Jako nemá kuřák „vymahatelné, nezadatelné lidské právo“ na kuřáckou hospodu, stejně ak nemá žádné takové právo nekuřák na podnik jemu konvenující. Spor je veden mezi podnikateli (hospodskými), kteří mají nějaký podnikatelský zájem a volí si cílovou skupinu zákazníků, a mezi sobeckými nekuřáky, kteří bolševicky nařizují, že musí hospodský optimalizovat svůj provoz tak, aby vyhovoval jim.

2) Máte pravdu, že svoboda ruky jednoho končí u nosu druhého, ale pletete se v případě, když chytáte někoho za ruku a mlátíte se jeho pěstí do svého nosu. Na rozdíl od úřadů a podobně, kam tu a tam musíme povinně všichni, na existenci restaurace nemá nikdo vymahatelné právo (nikdo nemá povinnost provozovat restauraci, tím spíš restauraci takovou, která vyhovuje vám).

3) Já mám jednoduchou definici bolševika – když není po jeho, nařizuje a zakazuje. V určitém smyslu jste mi to potvrdil i vy. Nepotřebuji kuřácké hospody; naposledy jsem v hospodě kouřil asi před rokem a mezi tím mi často v kuřáckých hospodách smrděl vzduch; zákaz kouření v hospodách bych osobně nepovažoval za osobní újmu, ale přesto budu hájit práva hospodských, aby si sami určili, koho ve svých podnicích preferují; oni moc dobře vědí, kdo je uživí. Vaše bolševické zákazy ho neuživí.

Přátelé nekuřáci i kuřáci, děkuji za bohatou a podnětnou diskusi.

Tak nějak jsem si vzpomněl, že když jsem chodil na gympl, učili nás, že slovenský autor Vincent Šikula napsal novelu Nenájdeš na každom vŕšku hostinec.

Přiznám se, nečetl jsem to. Ale ten název mějte na paměti.

Rád čtu pana Jakla a často s ním souhlasím. Dnes ne. Jsem nekuřák. Vysoké % kuřáků by rádo kouřit přestalo. Jen silná osobnost to přizná, či kouřit přestane. Proto se kuřáci chytají každé příležitosti vzkázat ostatním, že kouření je o svobodě a nezávislosti, přestože svou závislostí jsou vlastně velmi nesvobodní.

I pro vás – spatřujete problém v domnělém sporu mezi kuřáky a nekuřáky. Ve skutečnosti jde o svobodu v podnikání – jako nemá kuřák vymahatelné právo na kuřácké restaurace (a neznám žádného kuřáka, který by se domáhal „práva“ kouřit v nekuřáckém podniku), stejně tak nemá nekuřák žádné vymahatelné právo, aby pro něj někdo provozoval podnik podle jeho gusta.

I jako kuřákovi jsou mi odporní „kolegové kuřáci“, kteří nám kouří pod nos ve veřejném prostoru – na ulici, na zastávce, v dětském parku... ale stejně tak jsou mi odporní militantní nekuřáci, kteří se domáhají „práva“ na čistý vzduch v podnicích, které pro ně nejsou „optimalizovány“.

Více o tom v mém dosud jediném blogovém článku:

http://pechar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=488832

Teď se mi vybavil jeden případ z USA – přesně takový, kvůli nimž mluvíme o hloupých Američanech – když někteří kuřáci žalovali tabákové firmy, protože nevěděli, že kouření škodí zdraví.

Úplně ve stejné rovině jsou ovšem naši militantní nekuřáčtí kverulanti, kteří jdou do kuřácké hospody proto, aby si stěžovali, že se tam kouří.

Většina hospod je na vesnicích, kde je jen jedna hospoda, víte? Takže kam má nekuřák si zajít "na pivo"?

Vlastně kuřáci by měli býti vděčni za každý pokus, který je vede ke zbavení závislosti. Nezdravé závislosti. Lepší je dát si sklenku dobrého sudového vína z jižní Moravy. Není tohle v rozporu se zdravým životním stylem.

Víte např., že existuje závislost na nesmyslném pootáčení hodin dvakrát ročně (a nikdo neví, proč se tak děje)? Jistý psychiatr se upřímně přiznal, že se sám na jaře nedonutí brzy vstávat a tak se těší, až jemu slavná EU a naše vláda nařídí pootočit hodinami vpřed a na podzim vzad. A myslí si, jak má "delší" den. Asi mu zapomněli vychovatelé vysvětlit, že den má jen 24 hodin a pokud chce na úkor spánku mít delší odpoledne, může, od roku 1990 zvláště, si upravit svůj čas jak je libo (kromě dětí a mládeže školou povinných). Nebo ne? Pokud nikoliv, potom je nesvéprávným otrokem, mírně řečeno neschopným upravit si svůj pracovní čas a čas volna podle sebe. Musí čekat, až mu to nařídí vláda ČR a EU. Socialismus jinak. Ale zdravý rozum tohle napraví, Strana zdravého rozumu (http://www.petrhannig.cz/) má ve svém programu jako jediná zrušení přešupačení času. Bude líp...

Chvála nenormálnosti

Častým argumentem fanatických odpůrců kouření je tvrzení že normální je nekouřit.

Coby kuřák si pokládám za čest přiřadit se skromně k těm nenormálním "pošetilcům a bloudům! - kuřákům jakými byli či jsou:

Jan Neruda, Karel Čapek, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Albert Einstein, Jan Werich, Jiří Trnka, Václav Havel, Zdeněk Svěrák, Marie Rosůlková, Bruce Willis, Paul Newman, Louis Armstrong, Vincent van Gogh, Pablo Picasso? Tolkien , Churchill, Napoleon, John Lennon, ....

Otázkou je, od kolika procent to lze pokládat za normální. Gayové tvrdí, že 4% je normální. No, budiž. Ale pak je 30% tím spíš, ne ?

Já osobně chodím do hodně svérázné kuřácké hospody, kam by většina lidí nevkročila, osazenstvo 100% kuřáci, pokud zakážou kouřit v hospodách, tak já a většina štangastů do té hospody prostě nebudeme chodit a půjdeme do soukromého klubu, který má můj kamarád a budeme kouřit tam, tak a teď mi vysvětlete tu zásadní změnu, kterou ten zákon přinese ?

Sousedovi ta koza konečně chcípla; a „vo tom to je“.

je absurdní, jak se debata ohledně tohoto zákona otočila na téma" omezování podnikatelů". Je to jen zástupný a manipulativní argument.

Kdo chce kouřit, ať si kouří, ale nesmí tím obtěžovat okolí. NEkouřením totiž nikomu život neohrožuji, Kouřením ano. Osobně to považuji jako součást hygienických předpisů. Nevadí mi oddělené prostory pro kuřáky, ale samozřejmostí by mělo být, že se v restauracích prostě nehulí.

Někdo tu zmiňoval srovnávání s rychlou jízdou - a je to docela přesné - je prostě ZAKÁZÁNO jezdit nebezpečně, rychle atd.. protože tím ohrožují ostatní účastníky provozu. Přijde mi tedy stejně samozřejmé regulovat kouření tak, aby neohrožovalo zdraví nekuřáků - a to plošně, všude na veřejnosti.

Pokud by stát ty hospody vlastnil, anebo pokud by existovalo lidské právo, vymahatelný nárok na restauraci, pak klidně zakazujte. Jinak jsem striktně proti.