Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vetování zákonů jako demonstrace postoje k vývoji právního řádu

21. 02. 2017 14:04:44
Už je to asi hodně dávno, kdy byl naposled přijat zákon, jehož důsledkem by bylo pro českou společnost cokoli dobrého. Co zákon, to zhoršení.

Skoro je člověk v pokušení říci si, že nejlepší by bylo poslat všechny vládní legislativce a také poslance a senátory na dlouhou luxusní dovolenou, a ještě se nám to všem vyplatí. A co takhle ty zákony alespoň vetovat?

Prezident Václav Klaus během svých dvou funkčních období využil právo veta celkem 57krát. Poslanecké sněmovně tedy vrátil necelých 6 zákonů ročně, čili zhruba každé dva měsíce jeden. Pro upřesnění lze říci, že vrácených zákonů bylo o něco málo více, protože v případě některých vet šlo o dvojici zákonů s vlastním číslem, ale ve skutečnosti o jednu související legislativní úpravu provedenou v jeden celek vzájemně provázenými dvěma předlohami, které nebylo možné v legislativním procesu oddělit, protože by pak ztratily smysl, a nebylo tudíž možné jeden z nich vrátit (a poté popřípadě nepřijmout), zatímco druhý nechat zveřejnit ve sbírce zákonů a tak uvést v platnost.

Lze diskutovat, zda je počet 57 vet za 10 let málo či mnoho. Nabízí se i srovnání s předchůdcem, tedy prezidentem Václavem Havlem. Ten vrátil zákonů za 10 let ve funkci prezidenta ČR jen 24, čili necelou polovinu. Nutno ale dodat, že během funkčních období prezidenta Havla šlo ve velké většině o transformační zákony, životně nutné k přechodu od komunismu k parlamentní demokracii s tržní ekonomikou a Václav Havel vždy deklaroval, že je s tímto procesem konformní a identifikuje se s ním.

Václav Klaus naprotitomu prožil velkou část svých funkčních období v tzv. kohabitaci, čili v soužití pravicového prezidenta s levicovými vládami, kde ke sporům o podobu právního řádu docházelo logicky mnohem častěji. Šlo také o období, kdy původní liberalizační reformní trend v legislativě byl vystřídán trendem přesně opačným, tedy k zavádění regulací, omezení, zákazů, nikoli k jejich rušení, jako tomu bylo v předchozích letech. Od levicových vlád šlo o legislativní smršť, umocněnou ještě novým prvkem: obrovským množstvím implementací tzv. evropského práva. A toto množství nepřibrzdilo ani období vlády Mirka Topolánka s Martinem Bursíkem.

Přesto by rozdíl mezi počtem vrácených zákonů mezi oběma prezidenty býval nebyl tak výrazným, kdyby ho zásadně neovlivnilo krátké, zhruba tříměsíční období těsně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006, kdy se vládní koalice vedená ČSSD de facto rozpadla, fungovala pouze formálně a zákony na poslední chvíli schvalovali Paroubkovi poslanci ČSSD za pomocí opoziční komunistické strany. Na těchto několik týdnů připadá celkem 10 vrácených zákonů (jako skoro za dva průměrné roky), což lze vysvětlit tím, že novou hlasovací převahu v Poslanecké sněmovně nepovažoval Klaus za řádnou vládní většinu ale za zcela extrémní konstelaci, legitimující jiný než obvyklý přístup k zákonům takto vzniklým.

Úspěšnost prezidentských vet nebyla příliš vysoká. Většinu 101 hlasu se nepodařilo Poslanecké sněmovně získat za celých 10 let pouze ve čtyřech případech z oněch 57 vet. V sedmi dalších případech vrácené zákony již nebyly sněmovnou projednány, neboť byly k podpisu předloženy na poslední chvíli před volbami a před rozpuštěním Poslanecké sněmovny. Většina z těchto zákonů připadá právě na ono krátké předvolební období konce Paroubkovy vlády. Tyto vetované zákony tedy nutně „spadly pod stůl“ a nemohly nabýt účinnosti.

Václav Klaus byl však vždy přesvědčen, že toto není jediné kritérium „úspěšnosti“ či prospěšnosti užití práva veta. Tím druhým, neméně důležitým, bylo sdělit veřejnosti, jak problematické zákony přijímá náš parlament a jak se tyto zákony mohou dotknout života občanů a jejich svobody. I proto vznikl sborník IVK „Veta prezidenta Václava Klause“, tedy demonstrovat, jak se v období 2003 – 2012 náš právní řád zapleveloval a jak rapidně byl s téměř každým dalším zákonem občan více a více omezován. A také ukázat, jak se s tím snažil potýkat zrovna tento prezident.

Je užitečné si tehdejší zápas o podobu našeho právního řádu připomenout, protože tento zápas zdaleka nekončí, ba možná je v poslední době vystupňován ještě více. A nebo, vede ho vůbec někdo?

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Ladislav Jakl | úterý 21.2.2017 14:04 | karma článku: 26.61 | přečteno: 654x


Další články blogera

Ladislav Jakl

Jak na vícepípy? Nakloněnou pilou!

Tak i k nám ze Zámoří přeskočily multitapy. Tedy něco jako ochutnávkové pivní bary s větším množstvím kohoutů, s větší nabídkou čepovaných piv. Tím „větší“ myslím patnáct, dvacet, třicet, ba i víc.

12.4.2018 v 15:57 | Karma článku: 22.33 | Přečteno: 1156 | Diskuse

Ladislav Jakl

Zvíře, které by mělo být přísně chráněné

Některých zvířat je ažaž. Třeba divokých prasat. Těch by se mělo střílet třikrát víc, než myslivci stíhají. Ale pak jsou zvířata tuze vzácná, ba skoro vyhynulá. A ta si zaslouží naši ochranu, protože bez nich bude svět chudší.

10.4.2018 v 13:01 | Karma článku: 40.51 | Přečteno: 2086 | Diskuse

Ladislav Jakl

Važme si piva, není to nic obyčejného

My, Češi, se rádi prohlašujeme za pivní národ. Ale ceníme si vůbec piva? Bereme ho vážně? Požívá pivo naší úcty a obdivu? To si vůbec nemyslím.

9.4.2018 v 12:19 | Karma článku: 32.23 | Přečteno: 1147 | Diskuse

Ladislav Jakl

Víteje v Bělorusku!

Prý nás nikdo netahá na východ. Prý je člověk, který prosazuje naši orientaci na východ, cosi jako yetti: všichni o něm mluví, ale nikdo ho neviděl. Není to pravda. Takoví lidé opravdu existují. A dokonce mají moc. Vládnou času.

26.3.2018 v 13:26 | Karma článku: 43.24 | Přečteno: 5998 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Překročit polární kruh v šortkách a tričku?

Když se řekne severní polární kruh, představíme si výzkumníky zachumlané v péřových bundách s kožešinovými kapucemi a tvářemi zčervenalými mrazem. Já polární kruh překročila v tričku s krátkým rukávem a džínových šortkách.

22.4.2018 v 18:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Zdeněk Frantál

Zhubněte a buďte fit

Znáte to, nevejdete se do kalhot do kterých jste se před rokem vešli a trička jsou na vás upnutá. Cítíte se méně atraktivní a klesá vám sebevědomí, navíc riskujete zdravotní potíže. Nemusí to tak být, pokud nechcete.

22.4.2018 v 11:03 | Karma článku: 12.67 | Přečteno: 290 | Diskuse

David Gruber

K Zemanovu projevu na sjezdu KSČM

Těsně před tímto projevem napsal spisovatel a knihkupecký podnikatel Jiří Padevět jakoby za Miloše Zemana projev, který ze svého antikomunistického hlediska označil za „projev, který nikdy nezazní“. Ale skutečně nezazněl?

22.4.2018 v 10:12 | Karma článku: 21.71 | Přečteno: 892 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Dráha prasečího ocásku

Má koleje, výhybky, nádraží, oblouky, zářezy, mosty, propustky, tunely, přejezdy i návěstidla. A jejím patronem je sympaticky vykrmený laminátový pašík, opatřený vikslajvantovým ajznboňáckým mundúrem a služební čapkou.

22.4.2018 v 7:35 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 323 | Diskuse

Helena Vlachová

S bývalými či stávajícími komunisty se jednat nedá

S bývalými či stávajícími komunisty se jednat nedá a ani nemá. Toto by si měli všichni s konečnou platností uvědomit.

22.4.2018 v 7:22 | Karma článku: 29.37 | Přečteno: 838 | Diskuse
Počet článků 249 Celková karma 35.33 Průměrná čtenost 5556

Ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause, novinář, rockový muzikant a pivovarnický expert.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.