Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zero waste: podvod, nebo náboženství?

12. 05. 2017 14:22:07
Módní myšlenka „nulového“ (zero waste) odpadu domácností nese všechny rysy náboženství a nemá nic společného s hospodárností, rozumnou alokací zdrojů, péčí o komfort a starostí o životní podmínky, které nás obklopují.

Jistě, lze přesvědčit sama sebe, že nejlepší je život v askezi, s permanentním pocitem chladu a hladu, a někomu to může dělat i dobře, když se tak rozhodne žít. Celá lidská civilizace je ale založena na trendu opačném, na zdokonalování lidských aktivit tak, aby jejich produktem byl maximální užitek pro člověka.

Není pravdou, že takové chování má své limity, že je „neudržitelné“, že jeho negativní externalitou je poškozování životních podmínek člověka. Čistota, kulturnost a kultivované okolí je přece součástí komfortu a nikdo nebude v zájmu jednoho komfortu poškozovat svůj jiný komfort, pouze může v závislosti na stupni svého rozvoje posouvat priority v rámci jednotlivých parametrů svého komfortu.

Zrod lidské civilizace přímo souvisí s dělbou práce a s využitím komparativních výhod nejprve mezi jednotlivci, poté rody, kmeny atd. Je výhodné specializovat se na produkci těch statků, které umím poskytnout kvalitněji či levněji, než někdo jiný. Ba dokonce, mohu se zbavit produkce i některých z těch statků, které nikdo tak dobře poskytnout neumí, ale minusový rozdíl v efektivitě není tak velký, jako plusový v těch oborech, kde je moje komparativní výhoda největší.

Proto ve svých bytech nechováme slepice, abychom měli vejce, nepěstujeme na balkoně obilí, nevyrábíme si v předsíni skříně a postele a na toaletě nejímáme bioplyn na vytápění obýváku. Tyto činnosti přenecháme těm, kteří i díky koncentraci produkce dosáhnou daleko větší efektivity, čímž uspoříme svůj čas i síly na věci, které zase lépe umíme my a jsme schopni je úspěšně nabídnout na trhu, třeba na psaní článků nebo sestavování počítačových programů.

A přesně tak se to má i s odpady a jejich zpracováním či likvidací. Jako si na koleně nevyrábíme televizi, protože to neumíme, nemá žádný smysl, abychom každý individuálně zpracovával nebo likvidoval své odpady, protože to neumíme. Přesněji řečeno, neumíme to tak efektivně, jako když se tato činnost provádí koncentrovaně a ve velkém.

Ano, je možné se nechat blažit pocitem, že nezatěžuji svět vedlejšími produkty svého života na Zemi, ale je to stejné jako dobrovolně hladovět nebo třást se zimou. Individuálně si zpracovávat svůj odpad totiž stojí tolik „člověkohodin“, našeho úsilí i času, že jde jednoznačně (a paradoxně) o mrhání zdroji nejcennějšími: naším časem, životním komfortem, naší lidskou energií. Kdo se rozhodně přijmout víru zero waste, je tak vlastně plýtvačem z největších.

A dodám ještě jednu věc: kult třídění odpadu. Každý z nás vyprodukuje ročně asi dvě tuny odpadu (v rámci EU jsme v tom zhruba kolem šestého místa, tedy hodně dobře), z čehož asi čtvrtinu tvoří odpad komunální, čili individuální. V našich individuálních rukou je tak vlastně jen zlomek vedlejších produktů. A proč prý třídíme komunální odpad? Aby šel lépe zpracovat, aby bylo levnější ho recyklovat.

Opravdu si myslíme, že ruce každého z nás jsou efektivnější než hromadné třídění? Že když se sečtou hodiny, které dohromady věnujeme na třídění, ušetří se firmám, zpracovávajícím komunální odpad, více peněz, než kolik je hodnota těch našich vynaložených hodin? A co náklady na logistiku celého systém třídění?

Pokud se někdo rozhodně pro raw stravu nebo denní dvouhodinový jogging, je to jeho věc. Když mu to dělá dobře. Pokud si někdo myslí, že nulovým odpadem či jeho tříděním usmíří démony zemského nitra nebo matku přírodu, je to věc jeho víry.

Ale vydávat tuto víru za racionální a promyšlený přístup je zaslepenost, nebo podvod.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Ladislav Jakl | pátek 12.5.2017 14:22 | karma článku: 36.61 | přečteno: 2532x


Další články blogera

Ladislav Jakl

Jak na vícepípy? Nakloněnou pilou!

Tak i k nám ze Zámoří přeskočily multitapy. Tedy něco jako ochutnávkové pivní bary s větším množstvím kohoutů, s větší nabídkou čepovaných piv. Tím „větší“ myslím patnáct, dvacet, třicet, ba i víc.

12.4.2018 v 15:57 | Karma článku: 22.33 | Přečteno: 1156 | Diskuse

Ladislav Jakl

Zvíře, které by mělo být přísně chráněné

Některých zvířat je ažaž. Třeba divokých prasat. Těch by se mělo střílet třikrát víc, než myslivci stíhají. Ale pak jsou zvířata tuze vzácná, ba skoro vyhynulá. A ta si zaslouží naši ochranu, protože bez nich bude svět chudší.

10.4.2018 v 13:01 | Karma článku: 40.51 | Přečteno: 2086 | Diskuse

Ladislav Jakl

Važme si piva, není to nic obyčejného

My, Češi, se rádi prohlašujeme za pivní národ. Ale ceníme si vůbec piva? Bereme ho vážně? Požívá pivo naší úcty a obdivu? To si vůbec nemyslím.

9.4.2018 v 12:19 | Karma článku: 32.23 | Přečteno: 1147 | Diskuse

Ladislav Jakl

Víteje v Bělorusku!

Prý nás nikdo netahá na východ. Prý je člověk, který prosazuje naši orientaci na východ, cosi jako yetti: všichni o něm mluví, ale nikdo ho neviděl. Není to pravda. Takoví lidé opravdu existují. A dokonce mají moc. Vládnou času.

26.3.2018 v 13:26 | Karma článku: 43.24 | Přečteno: 5998 | Diskuse

Další články z rubriky Letní povídka

Marek Novotny

Lidské osudy

Vyprávění bylo dost, a přečíst si něco, co se stát mohlo nebo nestalo ? A co takhle dát si Jablkový koláč ??

14.4.2018 v 3:46 | Karma článku: 3.85 | Přečteno: 103 | Diskuse

Martina Uhrová

Princ na bílém koni? Existuje...

Když jsem si myslela,že mě nemůže nic překvapit, objevil se ON.Někdy mám pocit, že spadl z nebe.Tak empatický chlap, a k tomu ještě chytrý a pohledný.Tento článek jsem mu věnovala k jeho narozeninám... a myslím,že si ho zaslouží..

25.3.2018 v 0:42 | Karma článku: 11.26 | Přečteno: 438 | Diskuse

Sylva Řiháková

Po poledni na Poledníku

To setkání bylo zvláštní a asi bys neuhodl, že taky nad moje možnosti. Od té doby jsme se neviděli a nepředpokládám, že se to změní. Chlácholím se, že to tak mělo být a že jsou díky tomu ty okamžiky o to vzácnější. Strašný kecy.

20.3.2018 v 20:56 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 313 | Diskuse

Michal Konečný

Můj Armagedon.

Tak černý mrak nikdo z vás nikdy neviděl. Valil se od kopců na druhé straně řeky a za chvíli zakryl celou oblohu. Setmělo se. Asi bude pršet, řekl jsem si, čuče ven v dostatečné vzdálenosti od okna.

14.3.2018 v 10:25 | Karma článku: 6.13 | Přečteno: 176 | Diskuse

Veronika Valíková

Jak jsme ztroskotali II

Mořská panna se zaklesla mezi dva šutry někdy v půl sedmé večer. Kormidlo mi v ruce prasklo zhruba v deset. Kolem nás rozvlněné moře, nalevo ostrůvek s majákem, nad námi hvězdy a noc...

29.12.2017 v 19:57 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 380 | Diskuse
Počet článků 249 Celková karma 35.33 Průměrná čtenost 5556

Ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause, novinář, rockový muzikant a pivovarnický expert.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.