Co to vlastně je, to pivo?

24. 04. 2018 14:55:54
Když už si tak hezky povídáme o pivu, tak bychom si měli upřesnit, co to pivo vlastně je. Tak nějak zhruba všichni pivo poznáme, ale kdybychom každý zkusili říci jeho definici, co by s nás vypadlo?

Tak to zkusme. Začneme s tím, že pivo je nápoj. To snad víme všichni. Přidejme další charakteristiku. Pivo je alkoholický nápoj. To asi také víme všichni. Sice existují tzv. nealkoholická piva, ale ta si budeme muset upřesnit později. Alkoholických nápojů je ale hodně. Jak mezi nimi vymezit pivo? Dodáme, že pivo je alkoholický nápoj vzniklý kvašením. Což o to, každý přírodní alkohol je vzniklý kvašením, ale tady se tímto slovem chce říci, že nejde o nápoj prošlý dalším zpracováním, čímž myslíme destilaci. A pivo destilát opravdu není. I když existují i pivovice, ale to už není pivo. A – upřímně řečeno – většinou není o co stát.

Kvasit ale může leccos. Vše, co má v sobě základní potravinu pro kvasinky: cukr. Vykvasit může dokonce i papír. Ale především kvasí různé ovocné plody, třeba jablka nebo vinné bobule. Takže zúžíme definici piva na alkoholický nápoj vzniklý kvašením sladu. Tečka. Toto je úplná definice piva. Nic v ní nechybí, nic v ní nepřebývá. Nic, co není alkoholickým nápojem vzniklým kvašením sladu, pivem není. A vše, co vznikne kvašením sladu, pivem je.

Vraťme se na chvíli k těm nealkoholickým pivům. Ta jsou v zásadě dvojího druhu, i když jen jeden je opravdový. Jde buď o upravenou mladinu, tedy meziprodukt při výrobě piva, který už dál neprochází kvašením. Tam alkohol opravdu není a nikdy nebyl. Cosi takového by se správně vůbec nemělo nazývat pivem, a to ani nealkoholickým. Právo nazývat se pivem (i nealkoholickým) má pouze takový nápoj, při jehož výrobě se nejdříve udělá pivo kvašením obilného sladu, a z toho piva se pak různými metodami dostane ven většina alkoholu, a to až na úroveň pod půl procenta objemu.

Ale zpět k pivu opravdovému. Jistě jste si všimli, že jste si v předchozích větách čehosi nevšimli. Ano, slova chmel. V té definici opravdu není obsaženo slovo chmel. Proč? Protože chmel není definičním znakem piva, i když nám se zdá, že je jeho atributem. Není. Pivo existuje nějakých šest tisíc let, ale z toho teprve poslední desetina jeho historie je dominantně spojena s chmelem, i když chmel a hlavně jeho různé divoké odrůdy se do některých piv v některých zemích přidával už o několik staletí dříve. Po mnoho staletí, ba tisíciletí předchozí historie piva se chmel neužíval. Jeho funkci antimikrobiální a také chuťovou coby protiváhy vůči alkoholu a zbytkovému cukru plnily různé jiné přísady, třeba bylinky, kůra, hořké kořínky. Ne, neošívejte se. I věci pro nás nezvyklé nemusely být špatné. Ostatně i dnes existuje mnoho pivních stylů, ve kterých hraje chmel zcela okrajovou nebo skoro žádnou roli, a přesto jsou to piva vynikající a vysoce hodnocená.

Každá správná definice vymezuje definovaný předmět pomocí známých a již předem definovaných termínů. Definovat neznámé neznámým by nám moc nepomohlo. Proto se v naší definici piva musíme vrátit k jednomu zcela klíčovému slovu. Tím je slad. Takže si dlužíme definici sladu. Asi všichni vědí, že slad se dělá z obilí. Co to je obilí? To jsou zušlechtěné kulturní traviny. Existuje ho po světě mnoho desítek a spíš stovek druhů a ze všech těchto druhů se dá dělat slad a ze všech takových sladů se dá dělat pivo. A také dělá.

A jak z obilí vznikne slad? Vymlácené zrno se rozprostře na širokou plochu do nepříliš vysoké vrstvy. A namočí se. Popletené zrno si myslí, že je v hlíně a že je jaro (u ozimů, že je vlhký podzim). A tak se začne probouzet k životu a vypustí klíček. Současně se výrazně změní jeho biochemické složení. No, a v tom přijde člověk, a to mladé zrno – ehm – zabije. Čím? Suchým vzduchem. Odpadlé klíčky se vyfoukají a zbyde nám hotový slad. Ten se pak našrotuje (tedy nikoli namele na mouku, jen nadrtí na malé kousky) a základní surovina k výrobě piva je hotova. Slad je tedy vyklíčené a pak vysušené obilné zrno.

O výrobě piva si budeme povídat někdy příště, ale zmíním se alespoň o jedné věci, když už jsme se dotkli sušení naklíčených zrn. Všichni víme, že piva se mimo jiné od sebe liší barvou. Od skoro čiré, jen lehce nažloutlé, po jantarové a měděné tóny k těm načervenalým, přes syté odstíny tmavého dřeva po temné, černé, až k jako inkoust nejčernějším. Co může za barvu piva? Je to především teplota vzduchu, kterým se suší naklíčené zrno. Čím teplejší, tím tmavší. Až po úplně pražené, jako káva. Barvu piva pak dává kombinace různého množství různě zabarvených sladů.

A zde je namístě vyvrátit jeden z mnoha pivních mýtů. Tmavá piva jsou prý sladká, po tmavých pivech se prý tloustne a po tmavém pivu prý ženám rostou... obvody hrudníku. No, ani jedno není pravda. Pokud pivo není barveno karamelem, tedy přepáleným cukrem (a to se nedělá, je to drahé a ničí to chuť, tzv. kulér se někdy používá jen na nepatrné dorovnání barevného odstínu), pak není důvod si myslet, že teplý vzduch může dodat pivu nějaké kalorie. To byste si, milé dámy, mohly myslet, že ztloustnete po používání fénu na vlasy. Jinou věcí je fakt, že pivo (a to nejen tmavé) povzbuzuje chuť k jídlu, takže pivo je třeba u zločinu v podobě cifry na vaší váze zprostit obvinění. Vina je jen nepřímá.

V naší degustační společnosti První pivní extraliga ale chceme věcem přicházet na kloub, a tak jsme se přesto pokusili ověřit či vyvrátit onu fámu s růstem obvodu hrudníku u žen empiricky. Pozvali jsme si osm dobrovolnic, pečlivě jsme jim změřili ony obvody, nechali je degustovat tmavá piva a pak je opět pečlivě změřili. A zaznamenáníhodné rozdíly naměřeny nebyly. Pravda, hnidopichové mezi vámi řeknou, že takový pokus se musí provádět déle a opakovaně, ale ať to nejdříve vysvětlí našim milým polovičkám...

Psáno pro časopis My, březen 2018

Autor: Ladislav Jakl | úterý 24.4.2018 14:55 | karma článku: 27.79 | přečteno: 972x

Další články blogera

Ladislav Jakl

Brexit: Tvrdý? Chaotický? Divoký? Čistý!

Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš. To spolu s Viktorem Dykem vzkazuje Brusel všem vazalským zemím EU.

19.2.2019 v 15:33 | Karma článku: 38.80 | Přečteno: 1127 | Diskuse

Ladislav Jakl

Proč zrovna Venezuela?

Pustíte si zprávy: Venezuela. Posloucháte rádio: Venezuela. Kouknete do novin, na zpravodajské weby: Venezuela. Kde to je? Někde v Latinské Americe. Mají tam velikou řeku - Orinoko. A ropu.

4.2.2019 v 13:17 | Karma článku: 44.44 | Přečteno: 3397 | Diskuse

Ladislav Jakl

Jak označovat nabízená piva

Pokud máme na čepu více piv a chceme se s nimi pochlubit, měli bychom je svým zákazníkům jasně, přehledně a atraktivně inzerovat. S tím si každý zkušený barman poradí, ale pár drobných postřehů snad nebude naškodu.

1.2.2019 v 13:11 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 664 | Diskuse

Ladislav Jakl

Klinická smrt vlastnictví

Co je tvoje, to je moje. A co je moje, do toho ti nic není. Tuhle průpovídku známe každý už od dětství. Zesměšňuje všechny, co si dělají nárok na to, co je ostatních, ale své si urputně drží.

17.1.2019 v 15:49 | Karma článku: 43.48 | Přečteno: 2226 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Katerina Kaltsogianni

Bože, ty blondýny!

"Proč má blondýna nad postelí napsáno ACH ACH?" Aby věděla, co má říkat. O blondýnách znám tunu vtipů. Chtěla jsem přehodnotit svůj postoj k nim, leč jedna blondýna to naprosto zazdila jako ukrajinský zedník.

23.2.2019 v 10:33 | Karma článku: 19.07 | Přečteno: 590 | Diskuse

Jan Tomášek

Literární večer na téma zabíjačka

Další z tematických literárních večerů na Skleněné louce, měl jsem dva příspěvky – jeden vlastní – druhý s dovolením převzatý.

23.2.2019 v 5:51 | Karma článku: 3.55 | Přečteno: 85 | Diskuse

Libuše Palková

Claudio Magris

Jméno tohoto italského spisovatele je dnes už známo mnoha českým čtenářům díky tomu, že některé jeho knížky byly konečně přeloženy i do češtiny, ale v době kdy jsem o něm psala diplomovou práci, byl znám jenom nám italštinářům.

22.2.2019 v 21:33 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 549 | Diskuse

Martina Studzinská

Lidi, mluvme spolu

Znáte to. Máte fajn kamaráda a jednoho dne to přijde jako blesk z čistého nebe. Zabrousíte na ožehavé téma. Nejčastěji v tom bývá politika. Nebo globální oteplování či migranti.A je tady společné tabu.

22.2.2019 v 15:27 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 279 | Diskuse

David Dvořák

Česká pošta – sice nedoručujeme, zato zdražujeme ...

Management ČP bez náhrady propustit se zákazem práce ve státních firmách, řadové pracovníky losem rozdělit mezi fungující konkurenci.

22.2.2019 v 13:45 | Karma článku: 39.41 | Přečteno: 1507 | Diskuse
Počet článků 275 Celková karma 30.55 Průměrná čtenost 5261

Novinář, muzikant, politický analytik a pivovarnický expert. 

Najdete na iDNES.cz