Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

HansPaulka, svět sám o sobě

21. 06. 2018 13:43:34
Dál už si to nepamatuju, ale takhle o Hanspaulce na začátku 80. let zpívala dejvická kapela Drevokocúr, a v tom posměchu nebylo možné přeslechnout i velký kus závisti a možná i úcty.

Stojí nad městem v svý nehynoucí slávě/ dvěstědvaaosmdesát/ to je ta vejška z který shlíží dolů na svět/ jó čím jsme starší tím víc ji mám rád / reggae jak Kingstontownu černější než káva / není to ryba a není to rak / sbor jižních veteránů se sekyrkou mává / hudebně zábavnej brak / nemaj tu rádi vetřelecký tváře / takový vyhazujou z Houtyše ven / hlavy až v oblacích a kolem svatozáře / z dálky to vypadá hůř než zlej sen /

Ano, v té době byla Hanspaulka pojmem, a nejenom v muzice. Prostě to tu žilo, svobodně a posvém. Když ve dvacátých letech na místech někdejších vinic, zahrad a usedlostí Hanspaulka coby vilová čtvrť vznikala, sestehovala se sem hlavně vyšší střední třída: lékaři, právníci, učitelé. Několik unikátních vil si tu nechali postavit i skutečně zámožní Pražané.

O třicet let později se také sem dovalila vlna poválečné plebejizace, na volné plácky mezi vilami se vtěstnalo několik paneláčků a bytovek. Sociální struktura se tak značně rozrůznila. Což dětem v padesátých a šedesátých letech moc nevadilo, honily se spolu po parcích a Šáreckým údolím syn advokáta se synkem zámečníka z Kolbenky.

Jenže přeci jen nějaký ten doktorský synek měl západní kontakty a tedy doma ta správná elpíčka, synek od pana profesora k dispozici garáž pro zkušebnu a dcerka od řezníka zas trochu kapitálu na nástroje a aparaturu. A už to jelo.

V každé páté vile do toho mydlili hlava nehlava, rodily se talenty a jedna kapela za druhou. Nesočili tu na sebe, muzikanti se přelévali z jedné kapely do druhé, každý přispěl nějakou svou inspirací a hlavně to pak všichni zapili v hospodě Houtyš.

Ta už dávno neexistuje, stejně jako mnohá z oněch kapel. Kdekterý bouřlivák se vybouřil, usadil se s rodinkou, nechal flámů a s kravatou chodí ráno co ráno do zaměstnání. Ale někde v rohu má opřenou kytaru, na polici staré desky a v baru pár dobrých lahví. Někde tam vespod to zůstane navždy. Protože Hanspaulka, ta změnila každého.

A co zůstalo? Vedle někdejšího Houtyše dnešní restaurace Na Hanspaulce se skvělou kuchyní. Kus od ní bar U hřebíka, kde se pyšní pěknými kousky z mikropivovarů, hostinec Na staré faře, kde nabízejí skvělý ležák z Břevnovského pivovaru a vzpomínku na zdejší zahradní muzikantská párty, hned naproti po letech ožívá Hendlův dvůr, v němž se třeba svého obnovení dočká i někdejší slavná bigbítová hospoda U Matěje, která zažila něco bezva koncertů, o nichž by mohl vyprávět třeba kytarista Ríša, co leží na hřbitově hned za budovou Hendlova dvora. Na samé hraně nad Šáreckým údolím se stále hravá v klubu Raf, kde se tvůrčím způsobem pěkně vyřádil šikovný výtvarník.

A co ještě zůstalo? Yo Yo band už ne v původní sestavě, ale přeci jen žije svůj karibský sen, různé sestavy kolem Ivana Hlase hrajou dál jeho chytlavé písně, i ten Ondřej Hejma si ve chvilkách mezi vystupováním v roli estrádního umělce zahraje pojižansku Žlutého psa, bluesové lesní ovoce dodnes rozdávají Petar Introvič a Martin Kraus, a v mnoha dobrých českých kapelách dodnes bojují veteráni starých dobrých hanspaulských časů.

Ať už svůj horský výšlap vezmete ze základního tábora někde v Zelené ulici, z Kulaťáku nebo od Hadovky, vždycky s každým metrem směrem nahoru budete blíž nejen k oblakům, ale i k tomu zvláštnímu fluidu, ze kterého se zrodila hanspaulská muzikantská generace. Ale stejně jako si nesáhnete na ona oblaka, i to fluidum vám bude pořád unikat, pokud jste si coby děcko nehráli na schovku právě ve zdejším labyrintu uliček kolem hanspaulských vil a domečků.

Psáno pro publikaci IVK Hanspaulka

Autor: Ladislav Jakl | čtvrtek 21.6.2018 13:43 | karma článku: 21.69 | přečteno: 831x


Další články blogera

Ladislav Jakl

Jak to bylo se slavnou mobilisací

Šéfredaktor jednoho internetového deníku označil za „vrchol stupidity“ někdejší provolání ODS ve volební kampani v roce 1998 nazvané „Mobilisace“ a následnou Opoziční smlouvu uzavřenou údajně s tím, proti komu se mobilizovalo.

9.7.2018 v 11:59 | Karma článku: 38.77 | Přečteno: 5547 | Diskuse

Ladislav Jakl

Mění se i gumy, tak proč ne piva?

Až se léto zeptá, cos dělal na jaře, co odpoví správný podnik snažící se o kvalitní pivní servis? Objednal jsem letní piva! A to by byla ta nejlepší odpověď.

29.5.2018 v 16:45 | Karma článku: 18.19 | Přečteno: 790 | Diskuse

Ladislav Jakl

Veliký pivní strom a jeho kmeny

Už jsme si řekli, co to vlastně pivo je. Dnes si povíme něco o pivních stylech, tedy o tom, jaké jsou různé druhy piv.

11.5.2018 v 13:49 | Karma článku: 18.14 | Přečteno: 381 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Faltýn

Trumpa neznám, ale chtěl jsem jeho kravatu, Putina neznám taky

a nechci od něj vůbec nic. Zato mám v Rusku již 40 let tři skvělé kamarády, což o tom postarším týpkovi ve Washingtonu, který ke mně natáhnul ruku, říci nemohu.

16.7.2018 v 22:15 | Karma článku: 9.04 | Přečteno: 77 | Diskuse

Dana Adámková

Coursing

Super relax. Pro psy, když je to baví. Odreagování i pro paničky. Setkání stejně postižených lidí je vždy fajn. Přiznám se, vyhledávám akce pro psy. Člověku přijde, že je mezi „normálními lidmi“.

16.7.2018 v 17:39 | Karma článku: 8.50 | Přečteno: 112 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Luboš dnes slaví a já vzpomínám na první vážnou lásku

Jméno, které šestnáctého července vykouklo z kalendáře, nebude vykukovat dlouho. Pod Lubošem sedí jméno Cedrik. To je ten nový kalendář, kde jsou ženské odvozeniny zrovnoprávněny a nová jména našich vod vítězně zadupávají domácí

16.7.2018 v 17:13 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 204 | Diskuse

Eva Sykova

Něco s nízkou porodností dělat musíme!

Ne náhodou jsem zase si přečetla pár demografických údajů. Znovu mne šokovaly. Třeba skutečnost, že za války se v Čechách a na Moravě narodilo dvakrát tolik dětí, co dnes.

16.7.2018 v 16:45 | Karma článku: 12.94 | Přečteno: 382 | Diskuse

Stanislav Cigánek

M. Jan Hus a jeho kritika zneužívání autority v církvi i politice

Popření či ignorace Božího zákona jako nejvyšší a pro všechny platné autority vždy přináší následné zneužívání lidských autorit. Kdo neposlouchá Boha, sám se zbavuje autority, kterou mu společnost přisoudila.

16.7.2018 v 13:41 | Karma článku: 3.11 | Přečteno: 81 | Diskuse
Počet článků 255 Celková karma 24.20 Průměrná čtenost 5472

Ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause, novinář, rockový muzikant a pivovarnický expert.





Najdete na iDNES.cz