Jak to bylo se slavnou mobilisací

9. 07. 2018 11:59:32
Šéfredaktor jednoho internetového deníku označil za „vrchol stupidity“ někdejší provolání ODS ve volební kampani v roce 1998 nazvané „Mobilisace“ a následnou Opoziční smlouvu uzavřenou údajně s tím, proti komu se mobilizovalo.

Já za vrchol stupidity označuji spoléhání se na krátkou paměť a na efekt nekonečného letitého mediálního vymývání mozků. Do strhání tehdejší kampaně i následné Opoziční smlouvy vložili mediální vymývači mozků za ta léta tolik energie, že se do boje s jejich dnes už zakořeněnými mýty nikdo ani nechce spouštět. Není to populární, lepší se zdá mediální frontě podkuřovat a marný boj nevést. Říkat, že dvě a dvě jsou čtyři, ale není marné nikdy. Budu to tedy říkat.

ODS nemobilizovala speciálně proti ČSSD, byť to bylo takto napsáno a řečeno už tolikrát, že pravou skutečnost si nepamatují ani mnozí představitelé ODS. To zaprvé. A za druhé, mnohde po světě existují menšinové vlády, které jsou u moci jen díky jistému smluvnímu uspořádání se silami, se kterými se včera v kampani střetávalo.

Pamatuje si ještě někdo text oné démonizované mobilizace? Tady je: „Mobilisace. Spoluobčané! Volám všechny, kteří chtějí žít svobodně! Volám všechny, kterým není lhostejný osud naší země! Volám všechny odpovědné ženy a muže! Rozhoduje se dnes! Zítra bude pozdě! Volte ODS!“ Co na tom textu kdo vidí špatného? Někomu se líbil a někomu ne. Jde o míru dramatičnosti. Pro někoho odpovídala naléhavosti okamžiku, pro něčí vkus byla nepřiměřená. Tak je to s každým sloganem.

Byl to ale jistě slogan pravdivý, snažil se zmobilizovat (česky rozhýbat) stoupence ODS, aby šli k volbám. Nikde ani slovo, proti komu se mobilizuje. Oblíbené tvrzení, že ODS mobilizovala proti levici či ČSSD, je stokrát opakovanou nepravdou. Šiřitelé této nepravdy si občas pomáhají o tři měsíce starším heslem Doleva nebo s Klausem. Toto heslo ale nemělo s mobilizačním zvoláním žádnou souvislost. Bylo jedním ze čtrnácti, které ODS tehdy v kampani použila. Jiným bylo třeba Kdo si věří, volí Klause nebo Hlavu vzhůru. Pak by mohli kritikové se stejným oprávněním tvrdit, že ODS mobilizovala proti nevěřícím (si) nebo lidem s hlavou sklopenou.

ODS se v kampani vymezovala vůči všem svým konkurentům. Dělá to tak každý. Levicové strany byly pochopitelně hlavním programovým oponentem. Strany středové pak oponentem systémovým, protože se o několik měsíců dříve podílely na pádu své vlády a snažily se bez voleb pomocí úřednické vlády získat větší podíl na moci, než jaký plynul z jejich voličské podpory.

A když už jsme mluvili o heslu Doleva nebo s Klausem (které se těžko může rovnat mobilizaci proti levici), pak také nevím, co na něm je špatného. Vzpomíná si někdo na dobu, ve které kampaň roku 1998 probíhala? U moci byla Tošovského vláda podporovaná i hlasy sociální demokracie, US a lidovců. Vpravo stála ODS jediná a heslo na tento fakt jen poprávu upozorňovalo.

Stejně tak není pravdou, že ODS pomohla Opoziční smlouvou sociálním demokratům k moci. Nevím, proč je to třeba pořád psát. K moci pomohli ČSSD voliči, protože díky nim sociální demokraté volby vyhráli. Proto vládli. Opoziční smlouva byla jen stvrzením, že ODS volební vítězství svého konkurenta uznala místo toho, aby se pokoušela o další a další předčasné volby. Kdo jiný než vítěz voleb má být u moci?

Ano, někdy se poražení spojí, ale je to snad více fér, než když vítěze uznají? Navíc k takovému spojení musejí být splněny dvě podmínky. Jednak spojenectví poražených musí dávat jasnou většinu (což v roce 1998 splněno nebylo), jednak ti spojující se musejí k sobě cítit elementární důvěru. Copak je normální, aby strana, kterou koaliční kolegové hodili přes palubu, aby mohli vládnout bez ní, a přivodili tím pád vlády a předčasné volby, se po těchto předčasných volbách dala s opět s právě těmito partnery do dobrodružného těsného přečíslování vítěze voleb? ODS to dokonce zkusila. Ale po svých zkušenostech si kladla podmínku: zastoupení ve vládě bude kopírovat výsledek voleb. Jenže na to bývalí partneři nepřistoupili, proto přece celý převrat v roce 1997 nedělali.

Proto místo krkolomností udělala ODS to normálnější, uznala vítěze voleb a za toto uznání si jako protihodnotu nechala poskytnout některé kontrolní páky. Jako to dělá každá strana na světě, která nechá žít menšinovou vládu. A že šlo o jev nikoli výjimečný, dokazuje i naše nedávná historie. Opoziční smlouva tu existovala již o dva roky dříve.

Již v roce 1996 přece vznikla menšinová vláda, když hlavní její oponent (tehdy ČSSD) také odešel při hlasování o důvěře z jednacího sálu. Již v tomto roce 1996 dostal oponent jako protiváhu své tolerance významné kontrolní funkce včetně šéfa dolní komory parlamentu. Tedy vše zrcadlově stejné. Proč potom toto uspořádání v roce 1996 nikdo tak zuřivě nenapadal tak, jako o dva roky později? Inu proto, že v roce 1996 byla smlouva upečena u Václava Havla, neměla otevřenou písemnou formu a dostala do vlády správné kluky a holky z malých stran (KDU-ČSL a ODA), oblíbené v médiích.

Mýtem je, že ODS ke spolupráci s ČSSD sáhla, zatímco třeba US to v duchu předvolební rétoriky principiálně odmítla. Nikoli. V ODS nikdo ani na vteřinu neuvažoval o koalici s ČSSD a také se o tom v ODS nikdy nehlasovalo. Tzv. principiální postoj US byl naopak důsledkem těsného výsledku hlasování o koalici s ČSSD, které v klubu US dopadlo v neprospěch této koalice o pouhé dva hlasy.

Heslo Doleva nebo s Klausem nebylo popřeno Opoziční smlouvou a voliči to také jako popření nepochopili. Je zajímavé, že nejvíce o "zradě" voličů ODS křičeli ti, co by ODS nikdy nevolili. Voliči ODS tehdy evidentně nepotřebovali, aby za jejich zájmy bojoval někdo jiný. Heslo se naopak potvrdilo denní praxí v parlamentu po celé čtyři roky. Byli to někdejší koaliční partneři ODS, kteří neustále pomáhali vládě schvalovat jeden levicový zákon za druhým. Nechtěli s Klausem, museli doleva.

Tímto výkladem se ale už dnes nikdo nezabývá. Do krve vešly stokrát opakované interpretace a mýty. A z nich čerpal i onen šéfredaktor.

Jestli jste dočetli až sem, pak vám prozradím, že až na kosmetické aktualizace celý tento můj článek už jednou vyšel. Bylo to 30. 4. roku 2002 v Hospodářských novinách. Šiřitelům stupidních mýtů dávám k dispozici dalších šest a půl roku. Jen račte.

(Nakonec jsem jim dal deset let. Tato druhá verze článku vyšla 22. 9. 2008.)

Autor: Ladislav Jakl | pondělí 9.7.2018 11:59 | karma článku: 39.60 | přečteno: 5844x

Další články blogera

Ladislav Jakl

Udělejme ze servírování piva obřad

Pivo je v kvalitních podnicích u nás Popelkou. Ještě pořád je možné v baru s nejluxusnějšími karibskými rumy, single-malt whisky nebo nejskvělejšími víny světa natrefit na ty nejobyčejnější masové pivní tituly.

26.9.2018 v 15:32 | Karma článku: 18.07 | Přečteno: 459 | Diskuse

Ladislav Jakl

Cestujme za pivem po své vlasti

V posledních 15 letech zažíváme i v Česku ohromný boom mikropivovarů. Dokonce takový, že jsme se v počtu pivovarů na obyvatele nedávno dostali na první místo na světě.

24.9.2018 v 16:17 | Karma článku: 22.78 | Přečteno: 565 | Diskuse

Ladislav Jakl

Nanebevzetí senátora Johna

V cizí zemi umřel poslanec. A v českých médiích (i na politické scéně) to vypadalo, že tu snad máme náš domácí státní pohřeb.

5.9.2018 v 8:53 | Karma článku: 40.70 | Přečteno: 1540 | Diskuse

Ladislav Jakl

Párování: homo, nebo hetero?

Na párování může být hodně názorů. Ale v zásadě se všechny tyto názory dělí do dvou skupin: je lepší homopárování, nebo heteropárování?

15.8.2018 v 14:03 | Karma článku: 27.64 | Přečteno: 1568 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Tragický příběh ševce a jeho ženy

Celé to začalo po únoru 1948 v čase násilného znárodňování. Do té doby žili vedle sebe na náměstí malého městečka dva mladí živnostníci, švec a řezník.

13.11.2018 v 20:49 | Karma článku: 19.98 | Přečteno: 413 | Diskuse

Jana Majová

Tohle mi neříkej, tak blbá nebyla ani Tamara

Mám kadeřnický rituál. V přesném čase, na přesném místě, v pravidelném intervalu. Barva na vlasy, na alobalové růžky bych mohla přijímat signály z oběžné dráhy (kdybych ovšem chtěla), šálek kávy a hromádka pitomoučkých časopisů.

13.11.2018 v 18:05 | Karma článku: 15.77 | Přečteno: 686 | Diskuse

Michal Pohanka

Zoufalci píšou bestseller aneb Pozor na literární šmejdy!

Z ubožáků, kteří se upli na chiméru spisovatelství, tyje "firma" ABC, která teď se svými inzeráty brousí i po blogu idnes. Kunderu z vás neudělá, ale vola možná ano.

13.11.2018 v 16:42 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 673 | Diskuse

Viktor Švub

Kam s ním?

Pár otázek na téma „škola, vzdělávání, učitelé, žáci a rodiče“. Úvodní článek k sérii, která by měla rozproudit diskuzi o našem školství i mimo specializované servery.

13.11.2018 v 16:20 | Karma článku: 7.08 | Přečteno: 302 | Diskuse

Libuše Palková

Tam já nejdu, tam jsou nějaký nahatý paní

Ráda si občas zajdu do sauny, a zejména podzimní a zimní plískanice přímo vyzývají k tomu, aby se člověk pořádně prohřál a zrelaxoval. Zvýší se tím imunita a celkově ozdraví organismus tím, že ze sebe vypotíte různé škodliviny.

13.11.2018 v 16:05 | Karma článku: 21.00 | Přečteno: 1405 | Diskuse
Počet článků 262 Celková karma 27.18 Průměrná čtenost 5428

Novinář, muzikant, politický analytik a pivovarnický expert. V roce 2018 kandiduje jako nezávislý na kandidátce SPD do Senátu v obvodě 26 (Praha 2).

Najdete na iDNES.cz