Úterý 9. března 2021, svátek má Františka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 9. března 2021 Františka

Lze i pivo „národně obrodit“?

27. 12. 2018 12:54:11
Lze. Jistěže lze. Jen si je nutno ujasnit, co obecně - ale zejména v našem pivním případu - ono obrození vlastně znamená.

Při žádném obrození nelze vracet čas zpátky. Lze jen znovuobjevit, znovupřipomenout a obnovit mnohé z toho, co překryl čas, nedostatek péče a ochrany a také mocné vlivy odjinud. Ale při obrození vždy nutně vznikne nová kvalita, odpovídající nové době. Jen napojená na pramen živé vody, který jsme v minulých časech neopatrně zakryli.

Nechceme se zbavit vnějších inspirací ani všeho dobrého, co nám vývoj a úsilí mnoha lidí v nových časech přinesly. Jen nemusíme nechat zdevalvovat vše pozapomenuté jen proto, že to není zrovna dost moderní.

No, dost bylo suchých slov, je čas přejít k pivu. S pivem je to dost specifické. V české kotlině se pivo pije už nejméně tisíc let. Ale přemýšlel někdo o tom, jaké to pivo bylo, či spíše: jaká to byla piva? Nyní za klasické české pivo považujeme ležák, ale to je moderní průmyslový pivní styl, vzniklý před kratší dobou, než třeba telegraf. Takže takový Josef Dobrovský žádný ležák znát nemohl.

Po staletí se u nás pila piva úplně jiná. Kvašená svrchně, tedy při normální pokojové teplotě. Byla zakalená, ve středověku téměř nechmelená, v některých obdobích silně převažovala piva pšeničná. Když pak od druhé poloviny 19. století spolu s průmyslovou revolucí nastala i revoluce ležáková, tak se díky své vhodnosti k masové tovární výrobě zakrátko stal ležák dominantním pivním stylem téměř po celém světě. Ale jen v jedné zemi se stal stylem monopolním. U nás. Do začátku dvacátého století tak u nás nepřežil ani v jednom z mnoha set pivovarů alespoň některý ze stylů, které pil třeba Karel Hynek Mácha.

Jisté obrození k nám přišlo až před nějakými dvaceti lety paradoxně spolu s další revolucí, která přitom začala v 70. letech v Americe: s revolucí v podobě nástupu ohromného množství mikropivovarů, nových pivních stylů či stylů oblíbených v jiných zemích. A právě díky těmto „novotám“ mnozí pivaři poprvé okusili piva svrchně kvašená, jaká tu po staletí bývala doma. A fungující pivovary se vrátily do městeček, ba i vesnic.

Pominu některé pokusy o retro piva (například „renesančního“ piva, které vyrobil vynikající sládek František Richter), protože jsou zaprvé spíše hypotézou toho, jak někdejší piva u nás kdysi vypadala, a zadruhé jsou to rarity, ne nějaká vlna. Proto jsou paradoxně pro inspiraci k jistému návratu staré české pivní školy vhodná piva, která se dnes produkují v malých pivovarech v Německu, myslím piva typu, kölsch, altbier, märzen, keller bier, bavorské pšenice či wienna lager. V tomto případě nejde o žádné cizáctví, naopak, tato piva jsou pozůstatkem stylů, před dvěmasty lety produkovaných u nás.

Ale pozor: nezavrhujme ani „moderní“ ležák. Pokud ještě před 10 – 12 lety na přehlídkách mikropivovarů převládaly ležáky, bylo to spíše proto, že sládkové většinou žádný jiný pivní styl neznali a tedy ani neuměli. Jestliže se dnes české mikropivovary k ležákům po éře ejlů naopak vracejí, není to už z neznalosti stylů jiných, ale naopak: umějí dnes ležáky dělat na nové, vyšší úrovni, jež více podtrhne přednosti, které český ležák nese.

Kromě všech těchto forem pivního obrození je ale k dispozici každému z nás ta forma nejdůležitější: vrátit se od domácího popíjení lahvového u televize k popití v pospolitosti. Ještě před deseti lety jsme byli jedinou zemí světa, která měla vyšší spotřebu sudového piva než lahvového. To už bohužel neplatí. Lidé i u nás už jsou línější, méně společenští, pivo stále dražší. A navíc do toho přišly morové rány v podobě EET, regulací, inspekcí, zákazu kouření...

Ale copak se tím necháme znechutit? Popít pivo s přáteli je přece daleko víc než si osamotě vychutnat i tu sebevětší lahůdku. Vraťme se do hospod, vraťme se k čepovanému. To by bylo to pravé české národní pivní obrození. A když budou překážky příliš veliké, našinec si přece umí poradit. Stažením se do ilegality. Máme tu klubovny hasičů, myslivců, fotbalistů, sehnat domácí výčep je dnes snadné, sud piva také. Tak obrodíme se?

Psáno pro My

Autor: Ladislav Jakl | čtvrtek 27.12.2018 12:54 | karma článku: 21.48 | přečteno: 584x

Další články blogera

Ladislav Jakl

Agresívní rasová mediální arogance

Kdysi někoho napadlo vyvážet z Evropy do Afriky sušené mléko ve velkém a skoro zadarmo. Vyvážející vypadal jako zachránce světa - a ještě odlehčil skladům přeplněným neprodejnými zásobami z předcházející nadvýroby.

8.3.2021 v 15:29 | Karma článku: 39.05 | Přečteno: 2050 | Diskuse

Ladislav Jakl

Když dva dělají totéž

Do sídla demokratické instituce vtrhne dav a znemožní zvoleným zástupcům lidu, aby řádně zasedli a ustanovili pro příští čtyři roky prvního občana.

14.1.2021 v 16:08 | Karma článku: 40.79 | Přečteno: 1782 | Diskuse

Ladislav Jakl

Nadešla doba očkovací

V těchto chvílích je do svalů vstřikována očkovací dávka proti viru SARS CoV-2 prvním obyvatelům České republiky. Začala tak nová éra. Éra, která hned tak neskončí.

23.12.2020 v 16:47 | Karma článku: 37.54 | Přečteno: 1601 | Diskuse

Ladislav Jakl

Média přitápějí pod kotlem paniky

Velmi smutnou roli ve společenském nepochopení fenoménu epidemie má skutečnost, jak její dimenze, ale také dopady, efekt restrikcí, míru rizik a individuální i společenské náklady různých strategií kolem ní hrají média.

27.11.2020 v 15:27 | Karma článku: 39.16 | Přečteno: 1917 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Vavřík

Jak jsem kupoval trenýrky

Dnešní kovidová doba má svá úskalí. Ve sdělovacích prostředcích se dozvídáme mnohé, ovšem elementární záležitost, jako je koupě spodního prádla pro dospělé, je problém, na jehož řešení by nestačil ani inspektor Poirot.

8.3.2021 v 17:28 | Karma článku: 22.64 | Přečteno: 477 |

Ladislav Jakl

Agresívní rasová mediální arogance

Kdysi někoho napadlo vyvážet z Evropy do Afriky sušené mléko ve velkém a skoro zadarmo. Vyvážející vypadal jako zachránce světa - a ještě odlehčil skladům přeplněným neprodejnými zásobami z předcházející nadvýroby.

8.3.2021 v 15:29 | Karma článku: 39.05 | Přečteno: 2032 | Diskuse

Gabriela Bretschneiderová

Luky a jeho pokroky v učení

Někdy se mě ptáte, jak jde synovi učení a že jsem hrdinka ho učit doma sama. Je to asi úhel pohledu. Ale něco málo tedy prozradím a pokusím se o tom také trošku psát víc. Dá se to zvládnout.

8.3.2021 v 13:36 | Karma článku: 7.90 | Přečteno: 226 |

Petr Forejtek

já to řikal

televizi moc nesleduju a rozhlas poslouchám jen v autě. A tam vesměs přeskakuju ze stanice na stanici a když nikde nehrajou žádnou slušnou odrhovačku, poslechnu si mluvené slovo...

8.3.2021 v 11:00 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 510 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Rouška: změna symbolu a test

Jestliže byla rouška loni symbolem sounáležitosti, solidarity a zdá se i vlastenectví, dnes tomu tak není, pro mnohé se stala naopak symbolem nesvobody a útlaku.

8.3.2021 v 10:47 | Karma článku: 8.60 | Přečteno: 313 | Diskuse
Počet článků 317 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4936

Novinář, muzikant, politický analytik a pivovarnický expert. 

Najdete na iDNES.cz