Lze i pivo „národně obrodit“?

27. 12. 2018 12:54:11
Lze. Jistěže lze. Jen si je nutno ujasnit, co obecně - ale zejména v našem pivním případu - ono obrození vlastně znamená.

Při žádném obrození nelze vracet čas zpátky. Lze jen znovuobjevit, znovupřipomenout a obnovit mnohé z toho, co překryl čas, nedostatek péče a ochrany a také mocné vlivy odjinud. Ale při obrození vždy nutně vznikne nová kvalita, odpovídající nové době. Jen napojená na pramen živé vody, který jsme v minulých časech neopatrně zakryli.

Nechceme se zbavit vnějších inspirací ani všeho dobrého, co nám vývoj a úsilí mnoha lidí v nových časech přinesly. Jen nemusíme nechat zdevalvovat vše pozapomenuté jen proto, že to není zrovna dost moderní.

No, dost bylo suchých slov, je čas přejít k pivu. S pivem je to dost specifické. V české kotlině se pivo pije už nejméně tisíc let. Ale přemýšlel někdo o tom, jaké to pivo bylo, či spíše: jaká to byla piva? Nyní za klasické české pivo považujeme ležák, ale to je moderní průmyslový pivní styl, vzniklý před kratší dobou, než třeba telegraf. Takže takový Josef Dobrovský žádný ležák znát nemohl.

Po staletí se u nás pila piva úplně jiná. Kvašená svrchně, tedy při normální pokojové teplotě. Byla zakalená, ve středověku téměř nechmelená, v některých obdobích silně převažovala piva pšeničná. Když pak od druhé poloviny 19. století spolu s průmyslovou revolucí nastala i revoluce ležáková, tak se díky své vhodnosti k masové tovární výrobě zakrátko stal ležák dominantním pivním stylem téměř po celém světě. Ale jen v jedné zemi se stal stylem monopolním. U nás. Do začátku dvacátého století tak u nás nepřežil ani v jednom z mnoha set pivovarů alespoň některý ze stylů, které pil třeba Karel Hynek Mácha.

Jisté obrození k nám přišlo až před nějakými dvaceti lety paradoxně spolu s další revolucí, která přitom začala v 70. letech v Americe: s revolucí v podobě nástupu ohromného množství mikropivovarů, nových pivních stylů či stylů oblíbených v jiných zemích. A právě díky těmto „novotám“ mnozí pivaři poprvé okusili piva svrchně kvašená, jaká tu po staletí bývala doma. A fungující pivovary se vrátily do městeček, ba i vesnic.

Pominu některé pokusy o retro piva (například „renesančního“ piva, které vyrobil vynikající sládek František Richter), protože jsou zaprvé spíše hypotézou toho, jak někdejší piva u nás kdysi vypadala, a zadruhé jsou to rarity, ne nějaká vlna. Proto jsou paradoxně pro inspiraci k jistému návratu staré české pivní školy vhodná piva, která se dnes produkují v malých pivovarech v Německu, myslím piva typu, kölsch, altbier, märzen, keller bier, bavorské pšenice či wienna lager. V tomto případě nejde o žádné cizáctví, naopak, tato piva jsou pozůstatkem stylů, před dvěmasty lety produkovaných u nás.

Ale pozor: nezavrhujme ani „moderní“ ležák. Pokud ještě před 10 – 12 lety na přehlídkách mikropivovarů převládaly ležáky, bylo to spíše proto, že sládkové většinou žádný jiný pivní styl neznali a tedy ani neuměli. Jestliže se dnes české mikropivovary k ležákům po éře ejlů naopak vracejí, není to už z neznalosti stylů jiných, ale naopak: umějí dnes ležáky dělat na nové, vyšší úrovni, jež více podtrhne přednosti, které český ležák nese.

Kromě všech těchto forem pivního obrození je ale k dispozici každému z nás ta forma nejdůležitější: vrátit se od domácího popíjení lahvového u televize k popití v pospolitosti. Ještě před deseti lety jsme byli jedinou zemí světa, která měla vyšší spotřebu sudového piva než lahvového. To už bohužel neplatí. Lidé i u nás už jsou línější, méně společenští, pivo stále dražší. A navíc do toho přišly morové rány v podobě EET, regulací, inspekcí, zákazu kouření...

Ale copak se tím necháme znechutit? Popít pivo s přáteli je přece daleko víc než si osamotě vychutnat i tu sebevětší lahůdku. Vraťme se do hospod, vraťme se k čepovanému. To by bylo to pravé české národní pivní obrození. A když budou překážky příliš veliké, našinec si přece umí poradit. Stažením se do ilegality. Máme tu klubovny hasičů, myslivců, fotbalistů, sehnat domácí výčep je dnes snadné, sud piva také. Tak obrodíme se?

Psáno pro My

Autor: Ladislav Jakl | čtvrtek 27.12.2018 12:54 | karma článku: 21.48 | přečteno: 580x

Další články blogera

Ladislav Jakl

Nová doba

Za poslední roky se s podnebím na Zemi nic zvláštního nestalo. Přitom hlasitost hysterického alarmismu se zvýšila několikanásobně. O čem to svědčí?

21.8.2019 v 13:04 | Karma článku: 39.17 | Přečteno: 1281 | Diskuse

Ladislav Jakl

Pivo se záminkou

Zamlada jsme přemýšleli, jak běžné denní popití nějak ozvláštnit. Přece nebudeme pít jen tak bez příčiny. A tak jsme si dali práci a na každý den našli v kalendáři nějakou záminku.

20.8.2019 v 12:44 | Karma článku: 19.58 | Přečteno: 510 | Diskuse

Ladislav Jakl

Ferdu Mravence za člena vlády?

Slýcháme poslední dobou, že prezident republiky je povinen jmenovat členem vlády třeba Ferdu Mravence, pokud mu ho premiér navrhne. Tak se nechal slyšet předseda Senátu Kubera.

19.8.2019 v 12:39 | Karma článku: 38.88 | Přečteno: 1421 | Diskuse

Ladislav Jakl

Chmelit zastudena - pít zatepla

Kdo nechmelí zastudena, ten jako by nebyl. To říká jeden můj kamarád, a před nějakýma pěti lety to byla v českém mikropivovarnickém světě skoro pravda.

19.7.2019 v 8:44 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 545 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

František Skopal

O velkém zlomu v osobním životě jednoho člověka

Přečtěme si krátkou osobní výpověď člověka, v níž se hovoří o tom, jaké prožití a jaká zkušenost měla pro něj, v jeho osobním životě, ten největší význam. Možná tato slova pomohou také ostatním:

22.8.2019 v 14:24 | Karma článku: 4.92 | Přečteno: 212 | Diskuse

Petr Šimík

Pár myšlenek jako odpověď

Zajímavá diskuse k minulému článku mne dovedla k tomuto článku. Každý člověk v životě hledá nějaké poznání. Ale Co je vrchol poznání? Dá se v životě poznat tato nejvyšší pravda? Nedá.

22.8.2019 v 13:44 | Karma článku: 4.93 | Přečteno: 111 | Diskuse

Pavel Hewlit

Ta naše věčná vlastnost být za voly

Není to jenom věc pozorovatelná v MHD, je globální, akorát já mám v MHD blíž, a tak ji považuju za vlastní společenský model celého dalšího vnějšího světa.

22.8.2019 v 12:02 | Karma článku: 24.32 | Přečteno: 837 | Diskuse

Beata Krusic

A proč vlastně ne - Jirka Paroubek? 2.

Už jednou, tuším, že tak před třemi lety, jsem napsala svůj první blog na téma návratu Jiřího Paroubka. Proto dnešní blog nadepisuji stejně, ale s dvojkou na konci.

21.8.2019 v 16:29 | Karma článku: 15.03 | Přečteno: 481 | Diskuse

Pavel Vrba

Když se nakonec rozhodnu dobře

Co je to vlastně lidský život? Třeba hledání sama sebe a hledání něčeho krásného. Prostě něčeho, co nás drží při životě. A je to těžký, protože nás ze všech stran útočí tlaky konzumní společnosti, negativní zprávy a humus politiky

21.8.2019 v 16:19 | Karma článku: 13.79 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 286 Celková karma 32.97 Průměrná čtenost 5204

Novinář, muzikant, politický analytik a pivovarnický expert. 

Najdete na iDNES.cz