Chce tím bránit dalšímu poklesu kursu domácí měny. Jde o typickou ukázku řešení problému na jeho konci, nikoli na jeho začátku.
Proč koruna klesá? Zaprvé kvůli poklesu důvěry trhů v budoucí kondici české ekonomiky. A zadruhé kvůli tomu, že je u nás inflace ještě vyšší než v jiných zemích. Obě příčiny jsou věcí vlády, současné i té minulé. Minulá, „maláčovská“ vláda nadělala obří rozpočtové schodky, ta současná, „jurečkovská“ v této politice pokračuje. Kvůli stamiliardovým schodkům se na trhu ocitá více peněz, než kolik by odpovídalo výkonu ekonomiky. To se ale nemůže projevit jinak než nárůstem inflace – na menší objem vytvořených hodnot připadá více peněz, za stejné peníze si tedy toho koupíme méně. Současná vláda ale k tomu přidává další zásadní rozhodnutí, například v energetické politice, které trhy čtou jako velmi riskantní a budoucí rozvoj českého hospodářství ohrožující.
Rozpočtový schodek i momentální hospodářská politika, to vše je v rukou současné vlády. To ona může korunu zachraňovat odstraňováním příčin problému, ne až řešením důsledků. Ale nedělá to, a tím přispívá k chudnutí státu a jeho obyvatel.
A co na to ČNB? Řeší důsledky. Bude zkoušet uměle posilovat vládami oslabenou korunu tím, že se zbaví nashromážděných rezerv, které se ještě mohly hodit. Tímto krokem stát vlastně také chudne.
Vzniká tím paradox. Problém vzniklý chudnutím se řeší dalším chudnutím. A to nemluvím o exportérech, pro které oslabená koruna byla alespoň nějakým malým zvýhodněním. Teď se obávají, že jejich produkty v zahraničí uměle zdraží a půjdou hůře na odbyt.
Namísto rozumné rozpočtové a měnové politiky se tak dvě ústavní instituce budou vlastně přetlačovat o kurs koruny a ten třetí, naše země a její obyvatelé, bude dál chudnout.
