Schengen: Život bez dveří
Už deset let tak žijeme vlastně bez svých hranic, můžeme projet místem někdejších hraničních kontrol bez zastavení kamkoli ven a téměř každý může naopak zvnějšku vstoupit na naše území.
Vzájemné otevírání se (nejen) svým sousedům bylo jedním z našich snů v době komunismu a stalo se realitou už v posledních týdnech roku 1989. Stačilo mít v pořádku pas a na hranicích se jím prokázat. Horší to bylo s prostupností hranic pro zboží, zaměstnance či služby, a to především ve směru od nás do zahraničí.
Schengenská dohoda v tomto téměř volně průchozím prostoru ale vytvořila novou kvalitu: přinesla možnost procházet hranicemi bez jakékoli kontroly, bez evidence a bez nutnosti se na přechodu prokázat platnými doklady. Pro nás prvních několik let platila s některými omezeními, týkajícími se především českých (ale i slovenských či polských) zájemců o legální práci v Německu a Rakousku (tato přecitlivost vůči našim pracovníkům vyniká zejména ve srovnání s bohorovností, s jakou jsou dnes do zmíněných zemí importovány statisíce přistěhovalců z mimoevropských končin).
Vzájemné otevírání se a bourání bariér je všeobecně pokládáno za pozitivní trend, zjednodušuje život lidem často překračujícím hranice a z propojování trhů má profit především zákazník v podobě ostřejší konkurence. To vše ovšem za podmínky kompatibility vnitřních pravidel pro pohyb a pobyt cizinců. Tyto podmínky byly postupně plněny už před Schengenskou dohodou dalšími smlouvami a následně se ještě upřesňovaly.
Podmínkou fungování schengenských pravidel pro volný pohyb osob mezi členskými státy dohody není ale jen zmíněná kompatibilita vnějších pravidel, ale cosi v poslední době ještě podstatnějšího. Bezpečně kontrolovatelné vnější hranice tohoto vzájemně propojeného prostoru. Možná si ještě někdo pamatuje, jak bylo Slovensko „trénováno“, jestli dokáže hermeticky držet nepropustnost své stokilometrové hranice s Ukrajinou.
Tato úzkostlivost ale před třemi lety vzala totálně zasvé, když Německo prosadilo, aby dohody, stanovující režim na vnějších hranicích schengenského prostoru (Dublinské dohody), svévolně přestaly být dodržovány, a to bez ohledu na ty země, které prostupnost vnějších hranic nijak ovlivnit nemohou.
Ano, je možné, že se nájemníci v jednom domě dohodnou, že zruší zámky u dveří svých bytů a že kdykoli kdokoli z domu může vejít do sousedního bytu. Pokud mezi nimi zavládne naprostá důvěra, může to fungovat, i když se to nezdá moc reálné. Hlavně když je hlídán hlavní vchod do domu. Co ale dělat v momentě, kdy několik partají v tomto domě vyhlásí po celé ulici, že pořádají každou noc večírek otevřený všem, a zároveň zruší dveře z domu ven?
Podmínka vzájemné důvěry tím okamžitě padá, protože nyní může do každého bytu vstoupit kdokoli zvenčí. Co nám za takové situace zbývá? Umravnit sousedy pořádající nepřetržitý mejdan asi nebude tak snadné. Pak je tedy třeba pokusit se začít opět hlídat vchod do domu, tedy vnější hranici. A pokud i tomu budou ostatní bránit?
Pro každý byt, jehož nájemníci nechtějí mít ze svého domova „průchoďák“, zbývá poslední možnost: vrátit ke svému bytu dveře se zámkem. Tedy převzít kontrolu nad svými vlastními hranicemi. Tomu dni pak můžeme říkat třeba „letní dveřovrat“.
Ladislav Jakl
Nesouhlasíš? Nekandiduj!
Před volbami do eulamentu se začala šířit teze, která nás svou logikou úplně fascinuje. Není to sice žádná novinka, ale masově se v politické propagandě používá až teď.
Ladislav Jakl
Minuty pro Hitlera
Majitelé jediných pravd, jsou-li přitlačeni ke zdi důkazy, že zadupávají svobodu slova, že destruují voltairovský princip dialogu a že umlčují a zastrašují své oponenty, vytáhnou obvykle svůj poslední zoufalý argument.
Ladislav Jakl
Íránské střely a Praha
Mudrlanti, kterým se dnes v médiích říká experti, vytrubovali do světa, jak prý Írán svůj víkendový útok zpackal.
Ladislav Jakl
Narazí česká vláda do zdi, nebo slovenskou zatáčku ještě vybere?
Evropská unie by měla okamžitě zarazit jakékoli kroky směřující k integraci Ukrajiny do svých struktur. Důvod je k tomu pádný. Ukrajina se bratříčkuje s protidemokratickým režimem.
Ladislav Jakl
Miliónová vláda
Je dvacet procent hodně, nebo málo? Jak se to vezme. Pokud si dáme panáka s dvaceti procenty alkoholu, bude to nějaký hodně slabý likér. Nejspíš kontušovka nebo kmínka.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku
Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 445
- Celková karma 36,05
- Průměrná čtenost 4062x