Nanebevzetí senátora Johna
Ano, byl to významný poslanec a je to významná země. Přesto měla mcCainovská mánie v Česku zcela nepříčetné parametry. Mnohaminutové oslavné medailonky, opakované reportáže z pietních akcí, mudrování analytiků. Mávl bych nad tím rukou s tím, že když můžeme mít v televizi nekonečný seriál o tom, co dnes ráno zase našli krásného v plenkách nějakého ostrovního princátka, proč bychom nemohli mít mediální tryzny za cizí poslance.
Jenže na té přestřelenosti mediální pozornosti věnované smrti amerického senátora Johna McCaina je nejbizarnější ta míra pokrytectví. Aby bylo jasno, otevřeně jsem podporoval McCaina v prezidentských volbách před deseti lety. Mimochodem, v době konání republikánského konventu, který ho potvrdil coby oficiálního kandidáta na úřad prezidenta USA, jsem byl zrovna v pohoří Cascade ve státě Washington a byl jsem nadšen z jeho nominačního projevu a ještě víc z projevu jeho nominantky na funkci viceprezidentky Sarah Palinové. Chodil jsem tam s jejich samolepkami a přivezl jsem si je sebou i do Prahy, kde jsem jimi vyzdobil i své místo v hospodě, kam pravidelně chodívám. A tento svůj názor jsem říkal i novinářům.
Zapomíná se na to, ale v tu dobu česká média nemohla přijít McCainovi na jméno. Byl zde popisován jako neřízená střela, válečný štváč, ultrakonzervativní zpátečník, populista a extremista. Typický kontrast, jak byl minulé dny vychvalován a před deseti lety zatracován, představují titulky „John McCain a Sarah Palinová drží bobříka mlčení“ (web Českého rozhlasu, 2008) a „Zemřel klenot americké politiky“ (Reflex, 2018).
Třeba známý vykladač toho, co si máme myslet o Americe, Tomáš Klvaňa, napsal tehdy na Aktuálně blog s titulkem „Sarah Palinová, definiční chyba v systému“. Kromě toho, že si v něm pletl politickou funkci viceprezidenta s funkcí ředitele analytického ústavu, když jí vyčítal neznalosti v oboru zahraniční politiky, přitom politik nemusí být odborníkem, ale má reprezentovat a prosazovat názory veřejnosti, především doslova napsal: „…McCain (si) nezasloužil být zvolen a je dobře, že prohrál…“ Myslíte, že Klvaňa opakoval totéž, když byl v minulých dnech zván do České televize, aby oslavil McCainovu památku?
Web České televize nesl před deseti lety titulek „Většina českých osobností by volila Obamu“ a cituje třeba herečku Evu Holubovou „Když srovnáte oba kandidáty, tak pan McCain mluví takové populistické řeči, národ, rodina, vlast, kdežto Barack Obama jde tvrdě na dřeň,“ či vítěze olympiády Aleše Valentu „(Obama) je umírněnější, připadá mi, že by mohl Ameriku posunout dál, a ne směrem ke zbrojení (jako McCain).“ Scénárista Ondřej Trojan pak zvolil rasové hledisko, když řekl: „ Už jen to, že by vedl první mocnost světa černoch, mi přijde úžasné. Myslím, že je to velké vítězství demokracie.“ Podotýkám, že následné Obamovo zvolení bylo spíše vítězstvím rasismu než demokracie, protože ho volilo 95 procent černochů, zatímco mezi bělochy 45 procent. Že herečka, sportovec a scénárista nejsou dobrým vzorkem české populace? Ten vzorek jsem ale nevybral já, nýbrž tehdejší Česká televize.
A proč ten obrat od pošklebování k uctívání? To je jednoduché. Před deseti lety byl McCain u českých liberálních levičáků, kteří ovládají média, zloduchem, neboť si dovolil jít proti čokoládové hvězdě, socialistovi a mediálnímu miláčkovi. A proč je dnes naopak vynášen do nebe? Protože v posledních letech šel proti mediálnímu otloukánkovi, liberální levicí nenáviděnému Donaldu Trumpovi. Nenáviděl ho natolik, že se nechal na hlasování přivézt z nemocnice, aby mu zabránil zrušit Obamův systém zdravotního pojištění, který přitom sám kritizoval. Prostě Trumpovi zaškvařit. Jak jednoduché. Můžete být i ďáblem, ale když zaútočíte na Trumpa, stanete se v očích našich (i amerických) médií andělem. A naopak. Podpoříte ho, budete koňským ohonem.
Že smrt a pohřeb není vkusnou příležitostí k příspěvku na téma prezident Trump? McCainova dcera Meghan si to nemyslí, ta v otcově duchu k rýpnutí si do amerického prezidenta využila i svou pohřební řeč.
Před deseti lety jsem spolu s vámi, milí novináři, na McCaina neplival, dnes ho spolu s vámi nemusím vynášet do nebe.
Ladislav Jakl
Narazí česká vláda do zdi, nebo slovenskou zatáčku ještě vybere?
Evropská unie by měla okamžitě zarazit jakékoli kroky směřující k integraci Ukrajiny do svých struktur. Důvod je k tomu pádný. Ukrajina se bratříčkuje s protidemokratickým režimem.
Ladislav Jakl
Miliónová vláda
Je dvacet procent hodně, nebo málo? Jak se to vezme. Pokud si dáme panáka s dvaceti procenty alkoholu, bude to nějaký hodně slabý likér. Nejspíš kontušovka nebo kmínka.
Ladislav Jakl
My všichni jsme Gogo
Lidstvo že sužují epidemie, války, hladomory, chudoba, živelní pohromy, diktatury, diletantské vlády, masová migrace, terorismus, útoky na individuální svobody, hloupé fejetony či sluneční erupce? Ale kdepak.
Ladislav Jakl
Uneste důkazní břemeno
Každý zná termín „důkazní břemeno“. Rozumí se tím situace, kdy existuje jistá právní fikce, která platí až do té chvíle, dokud není prokázáno, že věci se mají jinak.
Ladislav Jakl
Cože? Jaký „zimní čas“?
Tak se nám od víkendu zase krásně prodloužily večery. A přitom to bylo tak jednoduché. Stačilo jedno administrativní nařízení. Ale proč zůstat v půli cesty? Je třeba jít dál
Ladislav Jakl
Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?
Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?
Ladislav Jakl
Klovající zelené vrány
Lze někdy souhlasit se klimatickými fanatiky? Divná otázka, že. Nikdy by mě nenapadlo, že ji někdy položím. A už vůbec ne, že si na ni v jistém smyslu odpovím kladně. Co mě přimělo k tomuto comingoutu?
Ladislav Jakl
Extremistou snadno a rychle
Co musí udělat člověk, aby se dnes stal extremistou? Nemusí dělat vůbec nic. Dokud chodí stejně jako ostatní normálně po nohou, nikomu na něm nepřipadá není nic divného.
Ladislav Jakl
Kolik Zeměkoulí se vejde na Zeměkouli
Dnes je to 145 let, co se narodil nejvýznamnější matematik a teoretický fyzik naší éry, Albert Einstein. Jeho práce vedla ke změně chápání makrosvěta i mikrosvěta a pojetí základních kategorií, jako je hmota, energie a prostor.
Ladislav Jakl
Nálepky a nálepkovači
Všimli jste si čím dál frekventovanějšího výskytu slov „konspirátor“, „konspirace“ a „konspirační“? Většinou bývá používáno jako nadávka vůči oponentům politického hlavního proudu.
Ladislav Jakl
Více kaprů než candátů
Souhrn nejdůležitějších aktuálních událostí: Na Písecku a Strakonicku se třásla země. Jihočeši při vítání jara asi příliš dupali. Nebo Blaničtí rytíři ve snaze prokopat se na povrch ztratili orientaci.
Ladislav Jakl
O baskytaristech jen politicky korektně
Každý přece ví, že nejhorší, co se může stát fanynce slavné bigbítové kapely, je ranní zděšení, když děvenka zjistí, že se po koncertě na hotelu probudila vedle basáka. Kdyby se vyspala aspoň s někým důležitým z té kapely
Ladislav Jakl
Kdo vládne? Volič, nebo peníze?
Demokracie má své limity. Vždyť demokraticky byl zvolen i Hitler. To přece nejde, jen tak nechat na voličích, aby si volili, koho chtějí. Je třeba nastavit mechanismy, aby volby dopadly vždy dobře.
Ladislav Jakl
Být fér znamená lhát?
V parku se hlasitě hádá manželský pár o tom, kam pojedou na dovolenou. Z lavičky je pozorují dva něžní chlapci, a jeden z nich praví: „Vidíš, Kryštůfku, já ti říkal, že tahleta smíšená manželství nedělají dobrotu“.
Ladislav Jakl
Doktor traktor přišel léčit klimafanatiky
Na počátku bylo slovo. A to slovo bylo „dotace.“ Tak začínal evropský integrační proces. Mohli bychom dodat, že na počátku evropské integrace byla slova dvě: „zemědělské dotace“.
Ladislav Jakl
Postit se lze všelijak
V úterý vyvrcholil letošní masopust - a ve středu spadla klec. Po masopustu totiž přicházívá středa Popeleční a s ní začátek dlouhého půstu, trvajícího až do Velikonoc.
Ladislav Jakl
Němcům bliká kontrolka, ale nás zachrání stíhačky
Německo nedělá malé chyby. Tahle už trochu otřepaná pravda nikdy nezestárne, protože naši západní přátelé o její platnosti poskytují světu stále nové a nové důkazy.
Ladislav Jakl
Sebeidentifikace, nebo spíše sebeidentifikce?
Máme uvěřit tomu, že člověk je tím, čím se cítí být. Že nic není dáno, nic není určeno, že vše je věci volby, vše je sociálním konstruktem. Prosazovatelé této ideologie se ale ještě drží při zemi.
Ladislav Jakl
Vražda, čest a nenávist
Mnoha lidem dělá nenávist dobře. Působí úlevně. Hezky si zanenávidět, to se pak člověk cítí takový lepší, hned je ve svých očích něčím víc, než je ten nenáviděný póvl.
Ladislav Jakl
Vanička a dítě
Česká společnost není tak otupělá a pasivní, jak by se někomu zdálo. V ulicích auta nehoří, hlavní tahy nejsou zataraseny kombajny, náměstí nejsou plná demonstrantů. Ale věci se dějí, ne že ne.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 442
- Celková karma 35,85
- Průměrná čtenost 4089x