Americká proměna a vanička vylitá i s dítětem
Loni na jaře jsem měl v Hluboké nad Vltavou přednášku s besedou. Když jsem byl předem požádán, abych vymezil téma akce, nadiktoval jsem: „Přežije Západ naši generaci?“ Už ten název, natož pak vlastní obsah debaty se tehdy některým účastníkům zdál příliš pesimistickým až katastrofickým. Moc rád bych věděl, jak se na věc dívají dnes, tedy poté, co se hlavně Americe stalo za posledních jeden a půl roku. A kolik z nich si dnes říká, že jsem byl tehdy možná naopak ještě optimistický.
Co tedy přichází z Ameriky dnes? Ano, lze říci, že za posledních mnoho dekád všechny zásadní trendy, v pozitivním i negativním smyslu, přišly do zbytku západního světa (včetně nás) právě odtamtud. A s menším či větším zpožděním a s menší či větší intenzitou pak zasáhly celý zbytek západní civilizace, a v jisté míře dokonce i celý ostatní svět.
Často šlo jen o módní vlny, které zmizely stejně rychle, jako přišly. Často ale šlo i o nenápadné, plíživé změny a posuny, které se sice v čase rozmělnily, ale mnohé po nich zůstalo. A tím vznikalo příznivé podhoubí pro další takové impulsy. S jistou nadsázkou lze říci, že pokud USA dostaly rýmu, zbytek našeho světa následně dostal zápal plic. A tak tomu je i nyní.
První smogové kalamity, první katastrofální dopravní zácpy, zásadní impulsy v umění, hudbě, kultu zdravé výživy či kolem joggingu, převratné změny technologické, ale i životního stylu, mládež sedící celé dny u počítačových her, nové sporty, dokonce i nové pivní styly, oblékání, ale i vlny násilí, organizovaného zločinu, okázalého pohrdání usedlým životem rodičů. Ale hlavně kolektivistické ideologie a sociální inženýrství nové generace. Prorůstání ideologických doktrín do státního aparátu, školství, médií i vědeckých institucí. Korporace jako překvapiví noví nositelé ostře protitržních postojů a mohutných společenských projektů.
Dnes jsou v módě slova jako „paradigma“ a „narativy“, ale nejde jen o jejich módnost. Jde o reálné přeformátování a převyprávění našeho pohledu na svět, na společnost, na dějiny, na roli jednotlivce, na svobodu člověka, na fenomén obecného dobra či veřejně „sdíleného“ prostoru.
USA si zachovaly vojenskou, politickou a hospodářskou moc šířit a prosazovat všude po svět ideje, na kterých byla postavena jejich státnost a jejich civilizační tradice. A tyto ideje prosazovaly často i velmi sporným způsobem, zvláště převládly-li v jejich zahraniční politice prvky intervencionalismu. V posledních desetiletích však došlo k postupné výměně celé jejich bazální ideové výbavy. Co tedy šíří USA po světě dnes? Je třeba se na to začít neodbytně ptát a nespokojit se s tím, že přeci západní hodnoty. Ale které? Jaké hodnoty se v posledních dekádách staly těmi pravými západními, když ty původní jsou dnes odesílány na smetiště dějin?
USA to nikdy neměly jednoduché. Neměly žádný vzor. Žádný příklad hodný následování a ani žádný varovný a odstrašující příklad. Vždy to byly USA, kdo si musel sáhnout na kamna jako první. Ale vždy se nakonec z oné slepé uličky jako první dostaly ven. Někdy bylo až legrační pozorovat zbytek světa, jak si to vše s nějakým zpožděním vyzkoušel na vlastní kůži, přitom se stačilo podívat přes oceán, poučit se a některých slepých uliček se vyvarovat.
Máme šanci se nyní konečně poučit? Kniha IVK Sebedestrukce Západu, která vychází v těchto dnech, na tuto otázku neodpovídá. Dokonce ji ani neklade. Poctivě ale mapuje hloubku maléru, do kterého se nyní spolu s Amerikou potápíme. Třeba napíše nějaké konstruktivní pokračování některý z čtenářů, kdoví.
Nemohu si zde odpustit osobní poznámku. Před pár lety jsem podruhé shlédl slavný Hopperův film Bezstarostná jízda. Po skoro padesáti letech. Stejně jako tehdy jsem i tentokrát soucítil s mladými rebelanty, kteří nikdy nic užitečného neudělali, ale přesto sbírali velmi sporné sympatie tím, že se snažili žít svobodně a bezstarostně uprostřed americké venkovské tradiční konzervativní společnosti postavené na vzorcích padesátých let. Společnosti, která nejen ctila své zásady, ale nutila každého, aby je ctil také.
A co udělaly s touto starou dobrou společností USA? Zachovaly se, jako když sportovec sprintující v hale na 60 metrů není schopen zastavit v cíli a musí desítky metrů ze setrvačnosti běžet dál. Tak i americká společnost, která se snad i do jisté míry oprávněně chtěla osvobodit s některých rigidních vzorců, běžela dál a vylila s vaničkou i dítě. Proto jsem se na onen film nyní díval už jinýma očima. Bylo nutné při svém „osvobození“ rozbít úplně vše dosavadní? Čemu se tím otevřely dveře v dalších desetiletích? Jaký džin byl vypuštěn?
To vidíme dnes v přímém přenose. Sledujme to s napětím. Protože v příštím díle téhle napínavé reality show se staneme aktéry i my, stejně jako celý západní svět.
Ladislav Jakl
Íránské střely a Praha
Mudrlanti, kterým se dnes v médiích říká experti, vytrubovali do světa, jak prý Írán svůj víkendový útok zpackal.
Ladislav Jakl
Narazí česká vláda do zdi, nebo slovenskou zatáčku ještě vybere?
Evropská unie by měla okamžitě zarazit jakékoli kroky směřující k integraci Ukrajiny do svých struktur. Důvod je k tomu pádný. Ukrajina se bratříčkuje s protidemokratickým režimem.
Ladislav Jakl
Miliónová vláda
Je dvacet procent hodně, nebo málo? Jak se to vezme. Pokud si dáme panáka s dvaceti procenty alkoholu, bude to nějaký hodně slabý likér. Nejspíš kontušovka nebo kmínka.
Ladislav Jakl
My všichni jsme Gogo
Lidstvo že sužují epidemie, války, hladomory, chudoba, živelní pohromy, diktatury, diletantské vlády, masová migrace, terorismus, útoky na individuální svobody, hloupé fejetony či sluneční erupce? Ale kdepak.
Ladislav Jakl
Uneste důkazní břemeno
Každý zná termín „důkazní břemeno“. Rozumí se tím situace, kdy existuje jistá právní fikce, která platí až do té chvíle, dokud není prokázáno, že věci se mají jinak.
Ladislav Jakl
Cože? Jaký „zimní čas“?
Tak se nám od víkendu zase krásně prodloužily večery. A přitom to bylo tak jednoduché. Stačilo jedno administrativní nařízení. Ale proč zůstat v půli cesty? Je třeba jít dál
Ladislav Jakl
Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?
Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?
Ladislav Jakl
Klovající zelené vrány
Lze někdy souhlasit se klimatickými fanatiky? Divná otázka, že. Nikdy by mě nenapadlo, že ji někdy položím. A už vůbec ne, že si na ni v jistém smyslu odpovím kladně. Co mě přimělo k tomuto comingoutu?
Ladislav Jakl
Extremistou snadno a rychle
Co musí udělat člověk, aby se dnes stal extremistou? Nemusí dělat vůbec nic. Dokud chodí stejně jako ostatní normálně po nohou, nikomu na něm nepřipadá není nic divného.
Ladislav Jakl
Kolik Zeměkoulí se vejde na Zeměkouli
Dnes je to 145 let, co se narodil nejvýznamnější matematik a teoretický fyzik naší éry, Albert Einstein. Jeho práce vedla ke změně chápání makrosvěta i mikrosvěta a pojetí základních kategorií, jako je hmota, energie a prostor.
Ladislav Jakl
Nálepky a nálepkovači
Všimli jste si čím dál frekventovanějšího výskytu slov „konspirátor“, „konspirace“ a „konspirační“? Většinou bývá používáno jako nadávka vůči oponentům politického hlavního proudu.
Ladislav Jakl
Více kaprů než candátů
Souhrn nejdůležitějších aktuálních událostí: Na Písecku a Strakonicku se třásla země. Jihočeši při vítání jara asi příliš dupali. Nebo Blaničtí rytíři ve snaze prokopat se na povrch ztratili orientaci.
Ladislav Jakl
O baskytaristech jen politicky korektně
Každý přece ví, že nejhorší, co se může stát fanynce slavné bigbítové kapely, je ranní zděšení, když děvenka zjistí, že se po koncertě na hotelu probudila vedle basáka. Kdyby se vyspala aspoň s někým důležitým z té kapely
Ladislav Jakl
Kdo vládne? Volič, nebo peníze?
Demokracie má své limity. Vždyť demokraticky byl zvolen i Hitler. To přece nejde, jen tak nechat na voličích, aby si volili, koho chtějí. Je třeba nastavit mechanismy, aby volby dopadly vždy dobře.
Ladislav Jakl
Být fér znamená lhát?
V parku se hlasitě hádá manželský pár o tom, kam pojedou na dovolenou. Z lavičky je pozorují dva něžní chlapci, a jeden z nich praví: „Vidíš, Kryštůfku, já ti říkal, že tahleta smíšená manželství nedělají dobrotu“.
Ladislav Jakl
Doktor traktor přišel léčit klimafanatiky
Na počátku bylo slovo. A to slovo bylo „dotace.“ Tak začínal evropský integrační proces. Mohli bychom dodat, že na počátku evropské integrace byla slova dvě: „zemědělské dotace“.
Ladislav Jakl
Postit se lze všelijak
V úterý vyvrcholil letošní masopust - a ve středu spadla klec. Po masopustu totiž přicházívá středa Popeleční a s ní začátek dlouhého půstu, trvajícího až do Velikonoc.
Ladislav Jakl
Němcům bliká kontrolka, ale nás zachrání stíhačky
Německo nedělá malé chyby. Tahle už trochu otřepaná pravda nikdy nezestárne, protože naši západní přátelé o její platnosti poskytují světu stále nové a nové důkazy.
Ladislav Jakl
Sebeidentifikace, nebo spíše sebeidentifikce?
Máme uvěřit tomu, že člověk je tím, čím se cítí být. Že nic není dáno, nic není určeno, že vše je věci volby, vše je sociálním konstruktem. Prosazovatelé této ideologie se ale ještě drží při zemi.
Ladislav Jakl
Vražda, čest a nenávist
Mnoha lidem dělá nenávist dobře. Působí úlevně. Hezky si zanenávidět, to se pak člověk cítí takový lepší, hned je ve svých očích něčím víc, než je ten nenáviděný póvl.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 443
- Celková karma 36,02
- Průměrná čtenost 4080x